úterý 25. září 2012

TÝDEN DRUHÝ

Víra versus sebepochyby
Rozeznávání a rozlišování toho, co nás od snů vzdaluje – pochyby z vnějšího světa i vlastní sebepochyby. Pootvíráme dveře pro nové myšlenky. Spojujeme se s pocity, které nám přinášejí naše sny, ale učíme se žít v přítomnosti.

5 komentářů:

  1. unki 2.října 2011

    Objevuji, jak vzácný a pravdivý nástroj ranní stránky jsou - jdou tak pod kůži! pocity radosti se střídají s nečekaným sebeodhalováním. vidím, že se vidím, nějak zkresleně. kdo vlastně jsem? co chci? mám takových snů, že se bojím, co budu vymýšlet, až se to všechno splní. Bojím se, jaké změny mě v životě čekají. Už teď, pro jistotu..
    ale dějou se věci! stačí pomyslet a všechno nějak jde jednodušeji..Můj umělec jásá:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. U mna sa v imaginarnych zivotoch opakuju stale tie iste veci, uz neviem, ake nove zivoty by som este vymyslela. Ma to niekto tiez tak ako ja?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě se taky opakují stále stejné nebo podobné sny, ale zkusila jsem si dovolit ještě víc (popustila jsem uzdu) a najednou se mi dostavily zajímavé nápady (prozradím pár svých snů např.že mi sedí pták na rameni a máme spolu tichý rozhovor, že plavu s delfíny... rozjel se mi celý příběh všeho možného, co bych chtěla zažít). A představ si, že další den jsme jeli autem večer lesem a viděla jsem u cesty srnce. Tak jsem zastavili a lákalo mě to tak silně vystoupit z auta. Všichni zůstali v autě a já jsem šla k srnci. Ležel a koukal na mě, přiblížila jsem se tak na metr a koukali jsme na sebe, ani nevím jak dlouho (zastavil se čas). On se ani nehnul. Chtělo se mi jít úplně k němu a lehnout si tam. Jenže to už moje dcera nevydržela a vystoupila z auta a pak přítel :). Mysleli si, že je zraněný, začalo se povídat. No a to srnec teda pomalu vstal a odešel.... Co na to říct?
      Markéta

      Vymazat
    2. krasa :) Ja takto zdielam s holubmi ktori obcas sedavaju za oknom u nas v robote. Dovoli mi prist az k nemu blizko a len tak obaja SME...Nemyslim na nic len si uzivam ten moment, tu blizkost a porozumenie bez slov.
      V imaginarnych zivotoch obcas tiez lietam na jednorozcoch a plavam s delfinmi, potapam sa a pod vodou volne dycham :) skusim popustit fantaziu este viac, dakujem za radu!

      Vymazat